Na poslední den si necháváme jen 18 km. Chceme dorazit do Santiaga do jedné, abychom měly ještě čas na vyřízení compostely (diplomu po absolvování poutě), prohlídku města a večer stihly mši pro poutníky. Posledních asi 5 km je nekonečných. Po betonu, předměstím Santiaga. Jde se hrozně ztěžka.
Ve 12:12 stojíme před katedrálu v Santiagu. Koukáme na tu nádheru románské a barokní architektury, máme to za sebou, odkládáme batoh. Pár nezbytných fotek. Pak si sedneme a opřeme se o podloubí a čekáme, kdy se dostaví euforie. Nic. Nic. Pořád nic.
Z důvodu rekonstrukce se v katedrále nekonají mše pro poutníky. Takže obrovskou botafumeiro (kadidelnici), která se pomocí lan rozhoupe a lítá nad hlavami poutníků, neuvidíme. Člověk se za něčím žene a na konci není to, co očekával... To je život. Takže... (každý nechť si doplní dle svého uvážení).
Žádné komentáře:
Okomentovat