Jestli jste si včera mysleli, že Santiagem náš příběh končí, tak ne ne ne 😜 Po vydatné snídani (konečně slanina a vajíčka, žádný toust) vyrážíme na další camino. Camiño Fisterra. Touha vidět znovu moře a slyšet šumění vln na konci světa je nepřekonatelná.
Pouť Porto - Santiago de Compostela jsem zvládla celou v barefootech. Na pouť do Fisterry se už ale přezuji do svých trekových Merrellek. Cca 30 km za den v barefootech je moc. A obzvlášť, když je cesta z 90% po asfaltu nebo kostkách. Paty jsou v jednom ohni a v noci jsem se budila bolestí. Cestu jsem spíš protrpěla, než že bych si ji užila. Příště barefooty už jen na menší vzdálenost a po přírodním terénu.
Překvapuje nás, kolik poutníků se vydává do Fisterry. Věkově spíš starších a ve větších skupinkách. Cestu si vyloženě užívám. Nohy mám jak v bavlnce. Dnes je to jedna z nekrásnějších etap. Ubytováváme se v alberque Alto da Pena. Na pokoji jsme 4. My dvě, Lucka z Česka a její kamarád Stephan z Německa. Konečně se zase vyspíme, je nás na pokoji málo. A večeře opět tradiční poutnická. Sedíme u stolu s klukama, kteří vyrazili ze Sevilly na kole a jsou to hrozní vtipálkové. Výborné menu. Úžasná čočková polévka, tortilla de patatas a červené víno.
