Pálava

12 km

Jihomoravský kraj, okr. Břeclav

Mapa trasy: https://mapy.cz/s/hanonacubu

V severozápadním výběžku Panonské nížiny, v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, se nachází Pavlovské vrchy. Zdejší zem dodnes střeží dávná tajemství lovců mamutu, Keltů i zapomenuté osudy vojáků X. římské legie, kteří tu podle legendy začali s pěstováním vinné révy.

Romantická zřícenina Sirotčího hrádku a její typická silueta patří neodmyslitelně k Pálavským vrchům jako Romeo k Jůlii.

Zříceniny působí velmi charakteristickým dojmem. Zanikl tedy zřejmě někdy před r. 1590. Jako zcela pustý jej označuje urbář z r. 1629. Hrad byl vybudován na dvou rozeklaných skalních útesech, oddělených hlubokou roklí, z níž je přístup do krasové jeskyně. Hlavní část spočívala na jižním skalním útesu. Dochovala se průčelní 2,5 m silná a 8 m vysoká zeď s jedním oknem, mezerovitě spojená se zbytky věže s třemi okenními oblouky nad sebou.

Sirotčí hrádek

Sirotčí hrádek

Pálava (462 m n.m.) a Děvín (550 m n.m.)

Zřícenina gotického královského hradu Děvičky (rovněž Dívčí hrady, Maidberk či Maidenburg) je jednou z výrazných dominant Pálavských vrchů. Původní hrad stejného (ale slovanského) jména – Dewiczky - byl postaven už v roce 1222, ale brzy na to byl koncem 13. století zničen. Prvním purkrabím původního zeměpanského hradu, který měl chránit strategickou obchodní cestu z Mikulova do Brna a Olomouce, byl Štěpán z Medlova, praotec rodu pánů z Pernštejna.

Před hradem stojí tři skalní útesy. Jsou to podle pověsti zkamenělé dívky. Odtud pochází i název hradu. V jedné z pověstí to byla tatarská princezna a její družky, v jiné tři dcery pána hradu Arnulfa, které chtěl zneuctít ďábelský Trabaccio, v jiné opět tři neposlušné zámecké dcery zakleté svojí matkou. Za tichých nocí se prý od těchto kamenů ozývá tichý nářek.

Děvičky (Dívčí hrady)

Děvičky (Dívčí hrady) - palác

Martinka, nejmohutnější a nejvýznamnější skála Pavlovských vrchů, se nachází na severním svahu vápencového bradla Kotel.

skalní útvar Martinka

skalní útvar Martinka (vlevo)

Zřícenina kaple sv. Antonína byla postavena v r. 1652, jako poděkování za velkou úrodu vína. V letech 1720-1722 žil u kaple poustevník, který měl nastarosti správu kaple a zvonění. V r. 1786 byla zrušena a prodána v dražbě. Socha sv. Antonína byla v r.1923 převezena do Perné, kde je dosud. Jedenkrát za rok, na svátek sv. Antonína se zde koná pouť.

zřícenina kaple sv. Antonína

Sirotčí hrádek (vlevo) a stolová hora (vpravo)