Kokořínský Důl - Lhotka - Mělník - Lužec nad Vltavou - Veltrusy - Nelahozeves - Kralupy nad Vltavou
Na dnešek jsem se konečně vyspala, nohy už nebolí tolik. Na bydlíku mám varnou konvici, tak vyrážím posilněná kafem a chia ovesnou kaší s kakaem. Jak na chození střídám barefooty a trekovky, tak mám pocit, že mám moc prstů a do trekovek se mi nevejdou. Malíček na pravé noze se rozhodl být zbytečný a na truc je jeden velký puchýř. Já mu dám! Oblepila jsem ho gelovou náplastí a ještě tejpem. Tak uvidím večer, kdo tento boj vyhrál.
Je zataženo a cesta lesem je v šeru. Přicházím k rybníku Harasov. Tak to je nádhera. Tady bych chtěla od jara do podzimu bydlet. Vlastní rybník s písečnou pláží. Asi je to tu hodně frekventovaný, protože ve vzduchu cítím intenzivní vůni opalovacího krému.
Cestou do Mělníka, ve Lhotce, odbočuji z trasy, abych se podívala na skalní obydlí. Prohlídka je až v 11:30, tak smůla, jdu dál.
Hodiny na kostelní věži bijí desátou a já přicházím k mělnickému zámku. Máchova cesta je zdárně ukončena.
Dál cesta pokračuje po poutní trase Blaník - Říp. Snažím se jít aspoň trochu jinudy. Podél hořínského kanálu ke zdymadlu. A pak ve Vrbnu přecházím Vltavu a jdu po druhém břehu do Lužce, abych neopakovala stejnou trasu jako v dubnu.
Od Lhotky stále fičí vítr, ale tady je to echt nepříjemné. Hodně je dnes cesta vyjetými kolejemi. Taková ta, že nohy nemůžou jít vedle sebe, ale za sebou. Od Dědobab je cesta zarostlá tak, že není vidět. Jdu radši po strništi. A najednou se za mnou zjeví traktor. Je podzim. Zemedělci orají a vláčejí...
Ve Veltrusech na zámku pauza na polévku. Už jen kuk na zámek Nelahozeves přes řeku, Kralupy a bydlík. A k večeři Bún bò Nam Bô. Už jsem se na něj těšila od rána.
![]() |
kouzelné místo Harasov |
![]() |
Harasov, skalní obydlí |
![]() |
Lhotka u Mělníka, skalní obydlí |
![]() |
Mělník |
![]() |
Hořín, zdymadlo |
![]() |
Veltrusy, zámek |
![]() |
Nelahozeves, zámek |
Žádné komentáře:
Okomentovat