Velká Deštná (1116 m n.m.)

kraj Královéhradecký, okr. Rychnov nad Kněžnou

Velká Deštná (1116 m n.m.) je nejvyšší horou Orlických hor a jako taková nabízí nádherné rozhledy do českého vnitrozemí i do Polska z moderní vyhlídkové věže.

Neratov

kraj Královéhradecký, okr. Rychnov nad Kněžnou

Zemská brána

Pardubický kraj, okr. Ústí nad Orlicí

Dojmem vstupní brány do Čech působí kamenný most s jedním obloukem na začátku údolí, který byl postaven českými a italskými kameníky v letech 1901 až 1903.  Řeka Divoká Orlice pramení v rašeliništích Topieliska a Czarne Bagno v Polsku. Na území České republiky vstupuje severně od Trčkova. V délce cca 30 km vytváří státní hranici s Polskem až k Zemské bráně. Údolí Divoké Orlice u Zemské brány je od roku 1987 přírodní rezervací.

Pašerácká lávka byla původně postavena vrchností pro potřeby dřevorubců a formanů, svážejících dřevo z panských lesů. Především v nočních hodinách však začala být využívána k paši různého zboží. Na kladské straně stával dřevěný mlýn, který prý sloužil jako prodejna pašovaného zboží i úkryt pro pašeráky. Pašování vyvrcholilo po první světové válce. Dnešní podoba lávky pochází z roku 2002, kdy byla obnovena po ničivé povodni v roce 1999.

Suchý vrch - klášter Hedeč - Jablonné nad Orlicí

Pardubický kraj, okr. Ústí nad Orlicí

Suchý vrch leží přímo na historické zemské hranici Čech a Moravy. 

V roce 1924 si Klub českých turitů v Jablonném nad Orlicí předsevzal vybudovat na Suchém Vrchu turistickou chatu a začalo se stavět podle vítězného projektu pražského architekta Jaroslava Stejskala. V červenci roku 1928 byla chata slavnostně otevřena za přítomnosti prvního prvorepublikového předsedy vlády Karla Kramáře, podle kterého byla pojmenována. V roce 1937 se zde zastavil na oběd také tehdejší prezident Dr. Eduard Beneš. Po roce 1938 chata vystřídala řadu majitelů a několikrát změnila jméno i podobu. Dne 16. 3. 1939 byla chata zabrána německou armádou a byl v ní zřízen rehabilitační ústav pro zraněné letce. Po válce byla opět otevřena veřejnosti. V červenci roku 2003 chata vyhořela.

Vodárenská věž v sousedství Kramářovy turistické chaty byla postavena v letech 1931-1932 podle návrhu architekta A. Patrmanna. V současné době slouží jako rozhledna. Rozhledna vedle chaty, z níž je rozhled na Orlické a Bystřické hory, Kralický Sněžník, kotlinu u Králík, Hrubý Jeseník, Žamberecko aj.

Kramářova chata s rozhlednou na Suchém vrchu

Mariánské poutní místo Hora Matky Boží se nachází nad městem Králíky. Králický rodák Tobias Jan Becker, svatovítský kanovník, a později královéhradecký bisku, zde založil monumentální poutní komplex. Tím splnil svůj slib, který složil, když byl ještě malým chlapcem.

Poutní komplex se začal stavět roku 1696, ale podle některých svědectví již zde dříve stávala svatyně. Lidé na stavbě pracovali velmi obětavě, nosili cihly a kamenya a všechy práce vykonávali ručně, bez nároku na peněžní odměnu. Za čtyři roky 21.08.1700 yl kostel posvěcen a na hlavním oltáři umístěn Milostný obraz Panny Marie Sněžné. Od té doby se hora začala nazývat "Hora Matky Boží", jak ji nazval zakladatel Tobias Jan Becker.

Nařízením komunistické moci byli všichni příslušníci mužských řeholí při tzv. akci "K" v noci ze 13. na 14. dubna 1950 odvlečeni ze svých řeholních domů a soustředěni do několika "soustřeďovacích klášterů", kde museli pracovat za státního dozoru. Jeden z těchto koncentračních táborů byl zřízen i na Hoře Matky Boží u Králík. Prostor poutního místa byl obehnán ostnatým drátem a v celém širokém okolí byly umístěny tabulky s varováním, že vstup do prostoru je zakázán. Protože objekt je zdaleka vidět, působilo toto rozhodnutí pro všechny velmi stísněně. Žili zde řeholníci z různých řádů, mezi nimi i pováleční správci Hory Matky Boží - redemptoristé.

Náměstíčko v Jablonném nad Orlicí je spíš větším rynkem. Dominantou náměstí je budova s hotelem Černý medvěd. Dřevěná stavba městského domu z r. 1750. Po jeho stranách vidíme měšťanské domy s novorenesančními fasádami, zejména levá budova na nároží Ostrovní ulice je bohatě zdobená. Informace najdeme v patrovém domě, spíše domku, č. 30 s dřevěným štítem a malým podloubím, malé podloubí má i vedlejší měšťanský dům se zděným novorenesančním štítem č. 32, vedlejší dům U Vorlíčků č. 32 s vysokým barokním štítem je více než 500 let starý, sídlil v něm prví městský pivovar. Přes cestu se už na jižní straně skví další památkově významný dům Srdíčko s penzionem a pizzerií (dříve cukrárna), roubený dům je z r. 1751.

hotel Černý medvěd

informace v domku v č.p. 30

dům Srdíčko

Pastviny

Pardubický kraj, okr. Ústí nad Orlicí

 

Vejdova lípa je obvodem nejmohutnější památný strom na území České republiky. Věk 700-800 let, výška 25 m (2001), obvod 1305 m (2009)

Vejdovy lípy získaly své přízvisko podle přezdívky jednoho z bývalých majitelů statku, pana Dolečka. Ten se mezi sousedy proslavil větou „Kdypak já na ten kopec vejda?“, kterou údajně pronášel při návratu z dolní hospody domů.

Podle pověsti do lípy kdysi zapadl pasáček, ze kterého byla po mnoha letech nalezena pouze kostra. Kolem půlnoci je prý z lípy slyšet sten a ve větvích se objevuje světlo. Strašení zřejmě ustalo, když se kmen počátkem 20. století otevřel. Podle vyprávění současné obyvatelky domu č. 21 se kostra ve skutečnosti nenašla ve Vejdově lípě, ale v jiném nedaleko stojícím stromě a očitým svědkem byl údajně její otec, ročník narození 1888.

V těchto místech prý působil i loupežník Ledříček, který si ukryl své poklady ve stráni pod lípou a nedalekém lese Sekyří poblíž tzv. Katova dolu.