9 km
Plzeňský kraj, okr. Rokycany
Bušovice - Kokotská studánka - Ostrý kámen - Dolní rybník - Horní rybník - Bušovice
Mapa: https://mapy.cz/s/goruvabade
Místní pojmenování Kokot pravděpodobně vzniklo podle skalisek na Kokotském hřebeni, které svým tvarem připomínají hřebínek kohouta. Existenci někdejšího Kokota nyní připomínají pouze drobné terénní nerovnosti, osud obce totiž zpečetilo neklidné 15. století. Tehdy ho vypálila vojska Strakonické jednoty bojující proti králi Jiřímu z Poděbrad. Archeologické výzkumy odhalily, že Kokot patří mezi největší zaniklé středověké vsi České republiky.
Zaniklá středověká ves Kokot je největší památkou tohoto druhu na Plzeňsku a jednou z nejvýznamnějších lokalit svého druhu v ČR.Vznikla patrně v 2. polovině 13. století a zanikla nějspíše roku 1450, kdy zanikla následkem válečných akcí při střetu strany Jiřího z Poděbrad s jednotou katolické šlechty, tzv. Zelenohorskou.
 |
| Kokotská studánka u Bušovic |
 |
| Ostrý kámen (někdy zvaný Čertův) |
Ve statku u Blahošů stával na dvoře velký kámen, který tam překážel. Jednou, na Zelený čtvrtek, se přihnala velká bouře. Sedlák právě přemýšlel, jak se velkého kamene zbavit a rozhorleně pravil: „Čert aby tě vzal".
Ozvala se velká rána a před udiveným sedlákem stanul čert s otázkou čeho si přeje. Sedlák čertu poručil, aby zítra, než kněz v kostele pašie dozpívá, kámen odnesl až za Kokotské rybníky.
Čert to sedlákovi slíbil s podmínkou, že mu za to dá sedlák svou duši. I sedlák přislíbil, chtěje se kamene zbavit.
Druhého dne přiletěl za rachotu čert, popadl kámen a vznesl se s nákladem do oblak. Když přiletěl nad Horomyslice, kámen mu psadl do Klabavky. Tím se čert zdržel. Právě dozpívali v kostele pašie.Čert v posledním okamžiku vyhodil kámen tam, kde stojí dodnes Ostrý kámen.
Sedlák se kamene zbavil a jeho život byl zachráněn. |
| čert |
 |
| Dolní kokotský rybník |
Na potoce, který protéká pozemky zaniklé vsi, byly tehdejšími vlastníky zřizovány rybníky. Ty na lokalitě podle náznaků archivních zpráv zřejmě existovaly v menší míře již v době života vsi, po zániku se staly významnou složkou tohoto majetku a část bývalé vsi jimi byla zatopena či podmáčena. Listinné doklady zaznamenávají jejich rozšíření či nové zřízení před rokem 1505, kdy byli zdejšími šlechtickými vlastníky bratří z Poutnova. Již v 16. století se kokotské pozemky a spolu s nimi rybníky dostaly do majetku města Plzně, které se už od 15. století intensivně věnovalo rybníkářství; na rybnících hospodaří dodnes.
 |
| Horní kokotský rybník |
